Požáry bývaly běžným jevem zavařování. A výbuchy. A malování. Nic nebylo, a když bylo, bylo toho málo. Trhali jsme si od úst, do sklenic a plechovek a zavařovali. Recepty neexistovaly, správnou chuť nikdo neznal, míchalo se páté přes deváté. Barvy, tvary, chutě, vůně – všechno se zdálo být výsledkem kosmických nahodilostí. Zavařovacích sezón bylo několik, během nich děti nechodily do školy. Učily se doma žasnout a proklínat.
(Pokračování textu…)
Rubrika: Příběhy
-
Vzpomínky (2)
-
Vzpomínky (1)
V dětství jsem často vyšíval i pletl. Od nás chlapců to požadovala škola v rámci programu uvolňování nezdravého napětí. Program začal po prázdninách, ale ukončen byl už koncem října. Nikdo nechtěl nosit svetry s motivy, které jsme do nich vetkali. Škola se proto přeorientovala na pochody s plynovou maskou. Ani ty jí nevydržely dlouho – zimy u nás bývaly opravdové. Když se konečně v novém roce oteplilo, zkusila škola uvolňovat napětí chlapců povinnými zahradními pracemi. Jen do máje, kdy rozkvetly rudé tulipány s růžovými karafiáty; nikdo se nechtěl dívat na motiv, který jsme do záhonků vetkli. Škola se zase přeorientovala na pochody s plynovou maskou. (Pokračování textu…)
-
Past
Je to jak prostý estrádní trik: Sedíte a čtete tato slova…
Jste v prázdném pokoji s holými, bílými stěnami. Za zády máte velké okno. Je za ním příšeří ‑ mlha nebo kouř, možná nic. Stěny po stranách jsou holé. Stojíte přede dveřmi s průsvitnou, ale neprůhlednou skleněnou výplní. Za ní je stejné šero jako zde.
Se stropu pokoje visí žárovka. Visí na provázku.
(Pokračování textu…)
-
Tři pražské pověsti
Pověst o bludné tramvaji
V noci prý jezdí po ulicích a střílí okupanty.
Pověst říká, že se to stalo, když městem zas táhla nějaká vojska. V zastrčené uličce, kudy netáhla, postavili stateční sousedé barikádu. U transformátoru nakupili vysloužilé ledničky, rozbité počítače a mixéry, staré rozkládací pohovky, křesílka s prodřeným potahem a vysloužilé skříňky Ikea. Pak barikádu zamaskovali starými oděvy a množstvím přečtených knih a časopisů a šli domů, sledovat situaci v televizi. Noční zprávy informovaly o vozu bez řidiče a pasažérů, ze kterého se střílí do nepřátel. (Pokračování textu…)
-
Procitání
Už víš, jak se ti o ní bude zdát naposledy. Vysílený nudou, upadneš nad ránem do snu, ve kterém od ní odcházíš. Pustíš ji, propustíš, zvedneš se z jejích prsou. Je čas na výměnu – jako už tolikrát. Tolikrát, že už jsi zapomněl, jak vypadá, jak je cítit, jak hřeje, jaké to je, svírat v prstech její krk. (Pokračování textu…)