Sjížděl s ženou k nástupišti metra a krátil si chvíli prohlížením plakátů na zdi. „Mimořádně jedinečná“ – přečetl nahlas nějakou reklamu a hned si připravil proslov o umaštěnosti tvůrců reklam, o tom, jak schopnost zapůsobit nahrazují krasomluvou, ale ani to jim nejde, protože nerozumí povaze řeči a nejspíš toho ani v životě moc nepřečetli atd. atd. Šel do let a chtělo se mu hudrovat. A to se nejlíp dělá před manželkou.
„Já teda nechápu – “ Začal.
„Protože nezapadáš do systému, ty to nemůžeš ocenit. Na jiný to normálně funguje, ale ty vůbec nejsi zařaditelnej, takže tebe to nemůže ovlivnit.“
Umlkl s pusou našpulenou, jakoby v ní držel bonbon a nemohl se rozhodnout, jestli je dobrý. Minuli další plakát.
„Vychutnej si svůj jemný okamžik za 87Kč!“