Zdeněk Král píše pro pár přátel
V kavárně, kde zrovna sedím, se zdraví dva agenti. A vy si můžete myslet, že se chvástám, ale já prostě už od pohledu vím, co jsou zač. Ten mladší je zástupcem hardwarové nebo softwarové firmy. Ten starší pracuje ve firmě, která si to či ono kupuje. Od mladšího dostává provizi z uzavřených obchodů.
„Tak jaká je panika?“ Ptá se s úsměvem menší třicátník. (Pokračování textu…)
V kavárně, kde zrovna sedím, sedí také konzultant a jeho klient:
„…že ta vaše značka, že jako musí něco řikat. Že by jí měl každej rozumět. Že jako musí bejt jasná.“
U stolu za mými zády se odehrává jedna z těch kofeinových, marketingových porad. Zachycuji její závěr. Konzultant se snaží mluvit naléhavě, ale zní už skoro monotonně. (Pokračování textu…)