Požáry bývaly běžným jevem zavařování. A výbuchy. A malování. Nic nebylo, a když bylo, bylo toho málo. Trhali jsme si od úst, do sklenic a plechovek a zavařovali. Recepty neexistovaly, správnou chuť nikdo neznal, míchalo se páté přes deváté. Barvy, tvary, chutě, vůně – všechno se zdálo být výsledkem kosmických nahodilostí. Zavařovacích sezón bylo několik, během nich děti nechodily do školy. Učily se doma žasnout a proklínat.
(Pokračování textu…)
Štítek: jídlo
-
Vzpomínky (2)