Staří vyprávějí, že na dně České kotliny je malý otvor ucpaný obyčejným špuntem od umyvadla. Staří dále vyprávějí, že když se špunt vytáhne, je z díry slyšet bublání a cítit pach sirovodíku. Špunt prý po vytažení nelze vrátit – někdy je větší, jindy příliš malý. Jakmile je prý díra jednou odkryta, nelze ji znovu ucpat ani zasypat.
Nikdo neví, kde díra je a jestli je špunt stále v ní. Nikdo také neví, čemu měl špunt zabránit v odtečení. Někteří v této souvislosti poukazují na údajnou věčnou touhu Čechů po moři. Jiní pochybovačně nadhazují, že ať už to je cokoliv, jistě to už odtéká, pokud to už dávno neodteklo. Nikoho ale nenapadne ptát se, do čeho je to díra. V tom totiž mají Češi odjakživa absolutně jasno.