Přímo nad mojí hlavou se ozývá nezvykle hlučné čvachtání z velké, naplněné vany. Nahoře ale nikdo nebydlí. A koupelnu má ten byt úplně jinde.
Tahle událost s podivnými zvuky z neobývaného bytu mi připomněla jednu nenápadnou schopnost koček. Řekněme, že sedíš u pracovního stolu a zodpovědně se na laptopu připravuješ na jednání se zákazníkem a nehraješ při tom žádnou pitomou hru, prostě se normálně soustředíš na práci. Tuhle větu jsem měl napsat mnohem kratší. To je jedno. Vpravo kafe, vlevo podřimující kocour. Najednou kocour zvedne hlavu a pozorně sleduje něco za tvými zády. Něco se tam pohybuje sem a tam, poznáš to podle kocourových očí. A někdy to odejde a kocour zase usne, ale jindy se kocour zvedne a jde na to. A ty musíš jít za ním, protože něco je v jiné místnosti, obvykle v šatníku, a tam je zavřeno. Otevřeš kocourovi dveře, on tam vejde, dojde skoro dozadu a tam znehybní. Na něco zírá. A tobě vůbec neběhá mráz po zádech, protože nemáš přebujelou představivost a taky už jsi velký.
Jednou mě napadla taková pošetilost. Našel jsem mezinárodní diskusní skupinu chovatelů koček, kde se jemně a střídmě diskutovalo o optimalizaci chemického složení krmiva, o kvalitě oceli nůžek na drápy a podobně. Napsal jsem „Vidí kočky duchy?“ a stiskl Enter. Bylo to hrozné. Všichni začali mluvit naráz, pod mojí otázkou se během dvou hodin objevilo 7000 komentářů v angličtině všech národů. Viděl jsem množství vět napsaných velkým tiskacím písmem s vykřičníky na konci. Psali i lidé ze zemí, kde byla hluboká noc a ponocování se trestalo dvěma dny vězení. Dostal jsem spoustu emailů, na které jsem neuměl odpovědět. Starší profesorka lingvistiky z Krakowa se mě ptala, kam zmizely její dvě kočky a jestli je možné, že jsou v nebi. Jistý George z Alabamy se ptal, jestli bych chtěl vydělávat $8000 prací s internetem. Nejhorší bylo, že komentáře stále přibývaly, a každý z nich obsahoval jak odpověď, tak další a další otázky. Druhý den se začaly objevovat příspěvky s fotografiemi, filmovou a zvukovou dokumentací. Server začal padat. Třetí den mě správci skupiny obvinili z porušení jakéhosi pravidla a zakázali mi přidávat témata. Čtvrtý den celou diskuzi smazali. Nic to nevyřešilo. Odstranil jsem z počítače všechno, co by mi pomohlo diskusi znovu najít, zrušil jsem svůj tehdejší email a zbytek dne se věnoval kocourovi. Co chci asi říct, je že šikovná kočka vás přiměje nesedět u toho internetu pořád.
Ten závěr byl trochu popletený, já vím. Je poledne a já jsem ještě nejedl.
Napište komentář