Matčí smečka – z deníku badatele

Dnes byly opět před školou motorizované matky. Myslím, že se dá mluvit o smečce. Mají alfa samici atp.

Rozlišovací znaky členů smečky:

  • artificiální blondýna (varianty: blondýna-aerobická vyskákanda, blondýna-smažená mrtvola)
  • kuřačka
  • společná mluva, témata
  • oblékání
  • pohyby – hlavně způsob cupitání do auta (Cupitání není dobré slovo. Jde o to, že když dá alfa-samice rozchod, matky se jakoby rozutíkají drobnými krůčky ke svým autům[u kterých víceméně stojí]. To by se líbilo Ch. Chaplinovi!)
  • neobvyklé pojmenování mláďat (jména jako Samuel, Ismael, Sabina, Sabrika, svérázné oslovování („Íny, pocem! Iči, tě asi zabiju.“)
  • typ vozidla (takové to vyšší, větší, drahé – nikoliv nejdražší) a způsob parkování

O dalších výsledcích vědeckého pozorování vás budeme průběžně informovat.

*********

Aktualizace 31/5/12 13:20

  • Zaznamenáno volání na potomky „Renééé, Renééé!“ (Vyslovuje se napjaté ‚é‘) a „Neli, posem.“
  • Zaznamenáno kódové volání „Takťau!“ – „Takťau!“ Při rozchodu smečky jej používají její členky.

Úkol na příště – prozkoumat vliv bouřkových mračen na způsob jejich rozchodu. Zdá se, že na ochlazení vzduchu reagují větší infantilitou a současně i čiperností.

*********

Aktualizace 5/6/2012

Dnešní den byl neobvykle chladný. Matek je u školy málo, dokázaly vytvořit jen půlkruh. Všechny mají krátkou, tmavou bundu, džíny a tenisky. Na oblečení se jistě dohodly předem. Zdá se, že ochalzení (11°C) snášejí jen s velkým přemáháním.
Nový rys chování: zvláštní držení těla. Paže u těla, ruce zaražené do kapes, zadnice povystrčená, nohy v mírném podřepu – chodidla od sebe, kolena a stehna pevně přitištěná k sobě. Zdá se, že kdyby mohly, okamžitě by utekly. Alfa-matka ale stále mluví.

Otázky: Je možné, že tělesný výraz členů smečky (vč. oblečení) není výsledkem telefonického domlouvání? Telepatii vylučuji, ale může jít o komplexní matčí, či v širším smyslu ženský kánon. Jaký by byl jeho účel? Pracovní hypotéza – má za cíl navodit a udržet jistou emocionální jednotu. Otázka plodí otázku: Jaký účel by takový emocionální soulad měl? A je v tomto případě rozumné ptát se po účelu? Možná by pomohla etologie… podobnost s včelami vylučuji.

**********
Aktualizace 12/6/2012

Tolik jsem se soustředil na to jaké jsou projevy motorizovaných matek, že jsem přehlédl do očí bijící fakt, že občas vůbec nejsou. Jak mi to mohlo uniknout? Teď mi nezbývá než lovit z paměti a usuzovat na základě dojmů a ne vědeckých fakt.
Matky prostě občas nejsou. Pokud mě paměť neklame – a přísahat na ni dnes už nemohu – matky nejsou, když je hezké počasí. Znamená to, že v hezké dny jejich děti nechodí do školy? Znamená to, že v hezké dny do školy chodí ?

Postřeh bokem: Před školu dorazil otec. Motorizovaní otci jsou jiná kategorie, chování tohoto exempláře ale jeví jasné rysy motorizované matky. Snad se mi to jen zdá, vůbec nevím, jak bych se vypořádal např. s terminologií. Matčí otec?
„Nazdar, poblijóne!“ Potomka zdraví drsňácky, v hlase má ale něco komicky zšenštilého.
**********

4/9/2012 – druhý den nového školního roku

Mám velikou radost – matčí smečka je zpátky! Poznal jsem to už zdálky, když jsem se vracel z pošty – výjezdy z garáží, zákazy zastavení, dokonce i místo, kudy smí projet jen hasiči – vše obsazeno matčími vozy.
První pozorování ale přinesla zneklidňující poznatky: jakkoliv byl počet aut stejný, ba spíše vyšší než minulý rok, hlouček matek sestával z pouhých čtyř kusů. A alfa-matka chyběla! Snad je to jen dočasná změna. Je ale možné, že byla během prázdnin zraněna, snad si zlomila nohu ve Švýcarských Alpách nebo ji pokousal pes na Bali. Takové věci se v přírodě stávají. Pak by její roli musela převzít jedna z řadových členek. V dnešním hloučku jsem rozeznal hned dvě adeptky – atraktivně modelovanou blondýnu („ta která smí sedět v autě, zatímco ostatní musí stát okolo“, typ „soft-porn“) a mohutnou blondýnu („ta, která smí nejčastěji a nejdéle mluvit“).
Nový prvek sebeprezentace členek (tzv. Selbstdarstellung, jak říkáme my, etologové-estetici): všechny matky jsou na blond.

**********

(Na závěrech bádání se stále pracuje.)

Telefonování s matkou – epizoda 1

To ti musím říct, mami, viděl jsem prima trik, jak bleskurychle oloupat česnek. Zkusil jsem to na několika stroužcích a funguje to. Chceš to říct?

No povídej, to jsem zvědavá.

Takže: viděl jsem takový krátký video –

No jó, to voni ukazujou pořád.

– na internetu.

No, vždyť říkám.

Mami, to nemůžeš znát, ty si na internetu jen dopisuješ. Pokračování → 1 strana | 1 min

Pejskova pomsta

Já vám řeknu vtip, ale nevím, jestli se budete smát.

Jedny lidi měli pejska a toho zavřeli a odjeli na dovolenou. A jemu se chtělo čůrat a kakat a všechno se mu chtělo a dělal nííí nííí, ale oni ho zavřeli a odjeli. A tomu pejskovi se strašně moc chtělo, tak se jim vyčůral na koberec. Už to nemohl vydržet. A když se pán a paní vrátili, moc se zlobili a říkali: Podivej, co jsi udělal. To se dělá?! Ošklivej pejsek! A zase odjeli na dovolenou. Ale tomu pejskovi se pořád chtělo a když už to nemohl vydržet, tak jim tam udělal hovínko. A pán s paní mu nadávali: Tady to smrdí! Fuj, je to i na křesle! A pejsek dělal nííí nííí. A pak ten pán s paní zase odjeli… A pak zůstali doma.
A pejsek odjel na dovolenou a zamknul je tam. A jim se strašně chtělo a když se pejsek vrátil, bylo všude načuráno a nakakáno a nablinkáno, bylo to všude i na křesle a pejsek skákal a dělal HAF HAF HAF HAF HAF!

(Podle vyprávění Tomáše H., 8 let)

Vážený pane řediteli

Vážený pane řediteli,

jakkoliv mi dětské halasení před školou bylo vždy milou kulisou při kancelářské práci, musím prohlásit, že zvuky, které teď po prázdninách vydávají někteří žáci, (obzvláště děvčata), jsou nervydrásající. Uvědomte si, prosím, že v sídlišti, které školu obklopuje, dožívají své dny dělníci bývalého Rudého Letova. Vřískot této pronikavosti a kadence je obírá o zasloužený klid a tolik potřebný spánek. Nemluvě o tom, že ohrožuje i svého původce, neboť, je-li vydávaný s takovou intenzitou, způsobuje tzv. hlasivkové uzlíky. A to jistě nechceme.

V zájmu zdraví Vašich žáků i spokojenosti obce Vás proto žádám, abyste před školou povolil kouření. Jak říká dánské přísloví: S plnými ústy se nedá pískat.

V dokonalé úctě, Váš….

PS: Také by mě zajímalo, proč u zadního traktu školní jídelny tak často stává sanitka.

* * * * *

Poznámka: Tak takhle nějak bych to napsal. Ale nechce se mi.

Historie psaná rukou

Před časem jsem pracoval s „kreativci“ staršími osmdesáti let. Historie psaná rukou jsme tomu říkali. Šlo o sérii pravidelných setkání, při kterých účastníci vyprávěním a psaním rekonstruovali každodenní svět svého raného dětství. Nádherní, inteligentní, vtipní vypravěči. Nejstarší bylo přes devadesát let! Suverénně sahala pro informace až na začátek minulého století a vybavovala si jemné detaily o osobách ze století předcházejícího. Výborné historky, podrobnosti z každodenního života, o kterých se ve škole nedozvíte ani náhodou. Potřebujete vědět, kolik lamp bylo v které ulici před 80 lety? Jděte do archivu. Když ale chcete vědět JAKÉ bylo stát v jejich světle, poproste o vyprávění a správně se ptejte. Jiný zdroj není.

Zůstalo mi dost sepsaného materiálu. Podělím se s vámi o některé kousky:
Pokračování → 2 strany | 3min →

12. stránka ze 15« Začátek...1011121314...15 »